Letadlo, katastrofická situace bez východiska. Naděje na přežití žádná. Každou chvíli to spadne. Piloti posílají letušku k pasažérům, ať je na ten nevyhnutelný konec nějak připraví...
Letuška (vesele, s širokým úsměvem na tváři): „Tak, teď si všichni vytáhnete cestovní pasy a zvednete je vysoko nаd hlavou...”
„Výýýborné, skvěle! Každý máte cestovní pas - nechybí nikomu, že ne?!”
Chvíli se prochází a kontroluje: „Tááák, a teď si každý svůj pas otevře na stránku s fotografií... Máme to všichni?! Tak počkáme tady na paní... Dobře. Máme. Tááák, a teď si každý tu stránku odtrhněte, pečlivě srolujte do kornoutku a zasuňte si ji do zadku.”
Jeden z cestujících: „No dovolte! To už je snad trochu moc, ne?!”
Letuška zas na mikrofon: „Vysvětluju to tady pánovi a možná by to ostatní taky zajímalo - záchranářům se jinak hrozně blbě identifikují mrtvoly.”
Po vstupu ČR do NATO se sešli nаd pivem američtí a čeští piloti a po pár pivech se začali přít o to, čí letadla jsou schopna rychlejšího letu. Nakonec se shodli na tom, že to může rozsoudit jen závod. Amíci si napucovali svoji F16, Češi svého Čmeláka, piloti usedli do svých strojů...
„To nemůžeme vyhrát,” říká pilot Čmeláka svým komplicům.
„Klidně leť,” odpověděli mu, „my jsme tě pevně přivázali k F16, poletíš přinejmenším stejně rychle jako oni.”
Tak tedy odstartovali. F16 letí, za ní se drží Čmelák v konstantní vzdálenosti. Po chvíli pilot F16 hlásí: „Zvyšuji rychlost... měním geometrii křídel... Čmelák je stále v těsném závěsu za mnou... letím na plný výkon, víc to už nejde, Čmelák je stále za mnou... Kruci, asi to prohrajeme! Čmelák právě odhazuje podvozek a mění geometrii křídel...”