Babka z vesnice potká v Praze černocha, lekne se a křičí: „Lidi, pomóc, opice!”
Přijde k ní kolemjdoucí a povídá: „Ale babi, to není opice, to je člověk, černoch, z Afriky. Babi, měla byste se mu omluvit.”
„Tak teda, panáčku, promiň,” omlouvá se babka cizincovi. „To víš, u nás na vsi jsme černocha nikdy neviděli.”
„To nic, babi,” přijme to černoch s klidem, „já jsem na to zvyklej.”
„Ježíši Kriste,” spráskne ruce stařenka, „ta opice mluví!”