Anekdoty a vtipy o náboženství a víře
Protrhne se hráz a voda rychle zaplavuje přilehlou vesničku. Všichni už jsou pryč, jenom farář stojí na věži kostela a modlí se. Připluje k němu člun požárníků: „Pojďte, otče, odvezeme vás.”
Farář na to odpoví: „Ne, já tady zůstanu, Ježíš mě zachrání.”
Člun tedy odjede. Voda už dosahuje až nahoru na věž, tam stojí farář, drží se kříže a modlí se. Připluje k němu loď domobrany: „Pojďte, otče, odvezeme vás.”
„Ne, já tady zůstanu, Ježíš mě zachrání.”
Loď odjede. Vesnice je už skoro celá zatopená, z vody kouká jen farářova hlava. Přiletí helikoptéra: „Pojďte, otče, hodíme vám lano.”
„Ne, já tady zůstanu, Ježíš mě zachrání.”
Helikoptéra odletí a farář se utopí. Potom v nebi potká Ježíše a vyčítavě se hо ptá: „Proč jsi mě nezachránil?”
„Co bys ještě chtěl - vždyť jsem ti poslal dvě lodě a helikoptéru!”
Přijde v nebi za svatým Petrem sám Bůh: „Ty, Petře, co je to vlastně ten sеx, co o něm v posledních sto letech všichni tam dole pořád mluví?”
Petr bezradně pokrčí rameny: „Víš, Bože, to se nedá jen tak jednoduše vysvětlit. Nejlepší bude, když půjdeš na zem a najdeš si odpověď tam.”
A tak Bůh sestoupí na zem v šumavských hvozdech. Potká dřevorubce a povídá mu: „Člověče, poslyš, já ti nepovím, kdo jsem, ani odkud jsem přišel, ale řekni mi, prosím tě, co je to ten sеx?”
Dřevorubec odsekne: „To jsi na špatné adrese, to musíš za Máňou do rasovny!”
Pán Bůh tedy jde do rasovny a vyhledá Máňu: „Nepovím ti, kdo jsem, ani odkud jsem přišel, ale řekni mi, prosím tě, co je to ten sеx?”
Máňa si hо změří a kývne bradou: „Víš co, panáčku? Nech řečí, ty stejně nemají cenu, a koukej se svlékat!”
Následné spojení je velmi bouřlivé. Tak, že když se Máňa probere z mrákot, láskyplně se opře Bohu o hruď a zašeptá: „Kdo jseš a odkud, tak to, lásko moje, opravdu nevím. Ale jebeš jak snad sám Pán Bůh!”
Jeden misionář přijel do střední Afriky a usadil se u jednoho kmene. Strávil tam více než rok. Učil je číst a psát a seznamoval je s křesťanskou vírou. Obzvlášť zdůrazňoval sexuální čistotu a upozorňoval na zlo hříchu.
Jednoho dne porodila žena jednoho muže z rady starších bílé děcko. Vesnici to šokovalo a náčelník šel jménem všech promluvit s misionářem: „Varoval jsi nás před zlem sexuálních hříchů, ale černá žena našeho kmene porodila bílé děcko. Ty jsi jediný bílý muž, který kdy do této vesnice vstoupil. Není potřeba být geniální, aby si jeden srovnal, co se tu stalo!”
„Ale ne, to se moc pletete,” ujišťuje hо misionář. „To, co se zde stalo, je výjimečná, ale přírodní zvláštnost. Říká se tomu albinizmus. Podívejte se na vaši pastvinu. Pole plné bílých ovcí, a přesto je mezi nimi jedna černá. Příroda tohle občas udělá.”
Náčelník chvíli přemýšlí a pak povídá: „Hele, dohodneme se. Ty nebudeš nikde mluvit o té černé ovci a já zase pomlčím ohledně toho děcka!”
Zřítilo se letadlo se čtyřmi jeptiškami na palubě. Sestry dorazí k nebeské bráně a tam už na ně čeká svatý Petr. Zeptá se první, jestli se někdy dotkla pánského údu. Jeptiška odpoví, že hо pouze viděla. Tak jí nařídí, aby si v kádi se svěcenou vodou vypláchla oči. Pak se na totéž ptá i druhé jeptišky. Ta odpoví, že ano, ale pouze dvěma prsty. Svatý Petr jí nařídí, aby si omyla ruku ve svěcené vodě a pustí ji dál.
Náhle čtvrtá jeptiška předběhne třetí a tlačí se ke kádi.
„Kampak, dcero, proč předbíháš?” ptá se svatý Petr.
„Já bych si, s dovolením, ráda vykloktala dřív, než si do té kádě sestra Eva sedne!”
Karel Marx přišel po smrti jakožto ateista do pekla. Hned na začátku řekl čertům, že se zbytečně dřou, když tahají těžký kotel a zatápějí pod kotlem, zatímco Lucifer si jen válí šunky a užívá si. Mezi čerty vypukla nespokojenost. Lucifer volal do nebe a říká: „Pane Bože, mám tady nějakého Marxe, podněcuje mi tu vzpouru. Nechceš si hо vzít do nebe, aby tu byl pokoj?”
„Dobře, já hо klidně zmáknu,” odvětil sebevědomě Bůh.
Tak si vzal Marxe do nebe. Za měsíc volal Lucifer: „Pane Bože, tak co Marx? Nedělá problémy?”
„Ne, všechno v pořádku.”
Za dva měsíce znova volal Lucifer: „Pane Bože, pořád mi v hlavě leží ten Marx. Nedělá problémy?”
„Ne, vše je pořádku.”
Za půl roku volá Lucifer znovu a vyzvídá: „Pane Bože, tak s tím Marxem je to pořád OK?”
A Bůh říká: „Tak za prvé - soudruhu Bože a za druhé - neexistuju!”
Přivede Mojžíš vyvolený národ k moři a zavolá si šéfa managementu a ptá se hо, kde jsou lodě.
„Prominou, šéfe, jaké lodě?”
„No ne, došli jsme až k moři, tak se teď ptám, kde jsou lodě.”
„Tak to já nevím. Doprava nebyla moje starost. Já mám na starosti management a reklamu.”
„A poslouchej, ty pitomče, doprava to není management, jo? Jak sis to představoval v praxi? Že já jdu s celým vyvoleným národem, mám v patách faraónovu armádu, dojdu až k moři a tady nebudou lodě. Jak sis představoval, že se přes to moře dostaneme, ty idiote? To sis myslel, že já máchnu holí nebo co, moře se rozestoupí a my projdeme suchou nohou, nebo jak?!”
„Tak to samozřejmě ne, šéfe. Ale kdyby to dokázali, tak jim garantuji dvě stránky ve Starém zákoně.”
Umřel doktor Svoboda. Jde do nebe a tam stojí u perlové brány dlouhá fronta. Svoboda jde rovnou k bráně a říká svatému Petrovi: „Jsem doktor Svoboda, pusťte mne dovnitř.”
„Ano, ano, ale musíte jít na konec fronty.”
„Vy jste mi nerozuměl, prosím vás, já jsem doktor Svoboda!”
Svatý Petr se nedal obměkčit a poslal hо na konec fronty.
Posléze dorazil na konec fronty doktor Nováček. Vykonal stejnou anabázi jako doktor Svoboda. Vůbec mu nepomohlo, že je doktor Nováček a už mazal na konec fronty.
Najednou se objevil třetí chlápek v bílém plášti, se stetoskopem kolem krku, prošel kolem fronty, něco řekl svatému Petrovi a prošel dovnitř. To ovšem oba doktory naštvalo. Na konci řady začali nadávat: „No, tohleto snad není možný! Jak to, že my musíme čekat a tamten ne?”
Svatý Petr jim říká: „Toho si nevšímejte, to je Bůh a myslí si, že je doktor!”
Farář se modlí ve vesnickém kostele: „Pane Bože, buď mi ve své vševědoucnosti nápomocen. Sedlák Bárta mě včera požádal, abych mu půjčil svůj povoz a koně. Ale já si říkám, pane Bože, ten sedlák není dobrý človek, co když mi tu půjčku zapře a naše chudá farnost přijde o povoz i koně. Na druhou stranu, když mu ten povoz nepůjčím, on zakáže svým pacholkům chodit do kostela a naše farnost přijde o ovečky. Tak mi poraď, pane Bože, co mám teď dělat?”
Po chvilce zamyšlení: „Už vím, pane Bože, nejlepší bude zvolit zlatou střední cestu! Já mu řeknu, ať mi políbí prdel!”